« Úvod | Sexuální polohy 2.část »

Můj příběh

Já a můj miláček Láďa
4. června 2009
Poznali jsme se jako kamarádi, chodila jsem s jeho kámošem Pavlem Hrbkem nelých 14 dnů. Na diskotéce v Mohelnici v Globusu jsem poznala právě svého miláčka Láďu Vysloužila, byly jsme kamarádi, ale cosi v nás zajiskřilo a mezi 18.-24. březnem jsme spolu začali chodit. Bylo mi s ním dobře, ale stále jsem byla citově uzavřená, ale on to nevzdával a bojoval dál, pak jsme se spolu odstěhovali do Šumperka a tam jsme byly spolu týden, ale jeho táta nás poslal bydlet do kempu v Mohelnici, tady jsme doteď. Po 14 dnech v kempu jsem mu otevřela cestu do mého srdce. Hodně jsme se hádali, ale toho já teď lituji. Měla jsem ustupovat, kdyby to šlo vrátit, tak bych nečekala ani minutu a napravila bych svoje chyby. Jenže pár věcí se potom změnilo. přijel pro něj jeho známej Peťa ze Šumperka, kvůli tomu že táta sním potřebuje mluvit. Nejdřív jsem si myslela, že to bude v pohodě, ale měla jsem takovej divnej pocit, že se něco stalo. Třikrát mi řekl, že se nic nestalo a že za 2 hodiny bude zpátky a všechno si vynahradíme. Já se bála, ale věřila jsem mu. Jel v 17:00 a pořád se nevracel, kolem 8 hodiny večer mi volal jeho brácha Lukáš, že je Láďa ve vazbě, mě se v tu chvíli podlomily nohy. Kolem 9 hodiny večer mi volal policista a ptal se mě jestli znám Ladislava Vysloužila, a potom mi řekl to samé jako jeho brácha, mě jednou tolik podlomily nohy. Nevím, jak dál, chci umřít. Tenhle kluk mi dal lásku, kterou jsem ještě nikdy nepoznala, poprvé jsem se s ním zamilovala.

6. června 2009
Bez Láďi jsem jako tělo bez duše, nejhorší je že jsem mu řekla plno ošklivých slov, kterých lituju a nemůžu mu je říct osobně, kdybych mohla tak se ulehčí oboum. Budu na něj čekat dokud se nevrátí, všichni mi říkají, že je to dlouhá doba na to abych vydržela na něho čekat. Já je ale neposlouchám a budu čekat, vždyť se dá vydržet všechno, ale musí člověk chtít a já CHCI!!!!!!!!! Chtěli jsme se vzít, chtěli jsme si spolu založit rodinu a odstěhovat se do USA na Floridu, ale všechno se nám zhroutilo a já nevím jak jemu a sobě pomoct. Jsem bez něho 3 dny a připadá mi to jako rok, ale ten nás teprve čeká a já nevím jestli ho přežiju. nejhorší je že jsem včera udělala chybu, které lituji, ale bylo to vlivem alkoholu. Toho lituji nejvíc, protože jsem mu slíbila, že něj počkám a nikoho si nenajdu a s níkým ho nebudu podvádět. A já ho zklamala. Nevím, jak to jemu vysvětlit, bude lepší aby to věděl, ale nevím jestli to říct, když je tam, aby si potom něco neudělal. Z toho mám strach. Má přijet Adélka z čech a nevím jak ji mám vysvětlit, to že tu Láďa není a dlouho nebude. A nejhorší je, že nevím jak Natálce to vysvětlit, protože se bude ptát, kde je strejda. A až se Láďa vrátí, tak nevím jestli se změní můj nebo jeho vztah ke mně a Natálky vztah k němu, mám strach, že už to nebude jako dřív, bojím se, nechci o něj přijít. Miluju ho z celého svého srdíčka, které trpí žalem po jeho lásce, objetí, polibcích a všeho krásného, co bylo s ním a věřím tomu, že nadále bude až se ke mně vrátí.

06.06.2009 09:38:54 | Autor: Dajda | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se